Jdi na obsah Jdi na menu
 


Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

reakce na hodnocení trenérů

(Vlasta, 24. 9. 2010 22:33)

výborně napsaný a podaný, klobouk dolů i když jsem tam nebyl a nevím co se stalo. i špatný věci se musí umět napsat.

2. místo 19.09.2010

(Lukáš - trenér, 20. 9. 2010 11:50)

Ahoj všichni.... Lvíčátka, rodiče a fanoušci. Turnaj, který se uskutečnil v neděli mi otevřel oči. Ukázal mi, že mám přehnané nároky na některé z našich svěřenců, dále mi ukázal, že asi po některých chci víc než jsme je dokázali naučit. Hlavně mi tento turnaj ukázal, jak se nemá chovat trenér. V předposledním zápase se stalo to, čeho jsem se obával. Kvůli takové situaci, která nastala, jsem nikdy nechtěl trénovat svého syna. Bohužel stalo se a já jen doufám, že mi ten malej človíček, kterej fotbalem každodeně žije, dá druhou šanci. Chybama se člověk učí, v neděli jsem se naučil hodně! Druhé místo super, kdo by to před rokem řekl, že budeme takle válet. Máme se všichni ještě hodně co učit, potom budeme vyhrávat, tomu věřím - a nemyslím jen na hřišti.... Váš trenér

Hodnocení turnaje ve Vimperku

(Martin - trenér, 19. 9. 2010 20:44)

Milá Lvíčata, rodiče, fandové našeho týmu.

Máme za sebou druhý turnaj, který jsme pořádali. Myslím, že po organizační stránce jsme jej opět zvládli na výbornou a tímto bych rád poděkoval všem rodičům i ostatním, kteří nám pomáhali. Chtěl bych také poděkovat našim rozhodčím ze stran rodičů, kteří neváhali a podaly pomocnou ruku, když nám vybouchl rozhodčí.

Tak a teď k Vám Lvíčci. V prvé řadě bych Vám chtěl moc pogratulovat k pěknému druhému místu na tomto našem turnaji. Asi sami víte, že naše umístění mohlo být o chloupek lepší a mohli se Vám teď na krku houpat zlaté medaile, ale prostě to dopadlo jak to dopadlo. S odstupem času si uvědomuji, že je to super výsledek. Co by jsme za to před rokem dali, kdybychom na turnaji skončili druzí.

První polovina turnaje nám vyšla nadočekávání dobře a popravdě řečeno, vůbec jsem nečekal, že bychom po třech zápasech měli plný počet bodů. A tady já vidím osobně kámen úrazu. Už jsme se viděli všichni na tom pomyslném stupni nejvyšším. Popravdě řečeno, já se tam už viděl taky. Strašně jste mě namlsali a když se nám přestalo v druhém kole dařit, tak jsem nějak zapomněl, že jste ještě jenom děti a fotbal by jste měly hrát hlavně pro potěšení. Jasně každý chce vyhrávat a já věřím, že chcete vyhrávat i Vy stejně jako já, ale to mě určitě neopravňuje k tomu, abych na Vás nesmyslně začal řvát, když něco zkazíte, nebo se Vám nepovede. Prostě se nám další tři zápasy nepovedly. A to se stává. A stává se to daleko lepším, než jsme my.

Po skončení turnaje jsem si všechno srovnával v hlavě a zpětně jsem si přehrával vše co se událo. A došel jsem k závěru, že my jako trenéři jsme Vám ve chvíli, kdy jste nás asi potřebovali nejvíce, vůbec nepomohli, jenom jsme si ničili hlasivky. Místo abychom Vám dodali více klidu a rozvahy, tak jsme Vás akorát pobláznili, že jste vlastně nevěděli, co hrát. A to se nám jako trénérům, nesmí stát a to si plně uvědomuji. Na naší omluvu snad můžu jenom říci, že se to vše učíme, tak jako Vy a doufám, že k nám budete shovívavý. Jak se říká, chybama se člověk učí a my nejsme vyjímkou.

Co říci na závěr? Snad, jenom to, že já jsem se dneska hodně moc naučil a doufám, že Vás Lvíčky nepřestane fotbal bavit. Já se budu snažit, aby Vás fotbal bavil. Takže ještě jednou Vám děkuji za předvedený výkon.
Váš trenér Martin